28. 4. 2020, 19:00
Původní dokumentární inscenace inspirovaná hřbitovy, pomníky a naším vztahem k zesnulým. Představení pracuje s českou lidovou slovesností. Nastiňuje, koho uctíváme a koho naopak nenávidíme. Jak a proč?
Koncept, scénář, režie: Jakub Čermák
Scéna, kostýmy: Martina Zwyrtek
Produkční a dramaturgická spolupráce: Roman Černík
Hrají: Jáchym Kučera, Hana Müllerová, Richard Němec
Světla, zvuk a technická podpora: Jonáš Špaček, Petr Beránek
Podpořili: statutární město Plzeň, Ministerstvo kultury ČR
Produkce: Johan, z.ú. ve spolupráci s festivalem Dny židovské kultury Olomouc
Představení vzniklo díky finančnímu příspěvku Dotačního programu na podporu umělců v rámci rezidenčních pobytů na území statutárního města Plzeň.
Premiéra 11. září 2018 v Moving Station, Plzeň
Délka představení: 80 min.
Recenze art ZÓNY České televize
Zdroj č. 1: Co jste vy, my jsme byli, co jsme my, vy budete. Kdo v srdcích žije, nezemřel. Prach jsi a v prach se obrátíš. Spi sladce. Jen jednou jsi nás zarmoutila a to když jsi nás opustila. Odpočívej v pokoji. To nelze říci pouhým slovem, co lásky spí pod tímto krovem. Bolestné bylo naše loučení, radostné budiž naše shledání! Není smrti, je věčně živý, kdo spravedlivý byl a dobrotivý. Dřímej věčný sen. Memento mori!
Zdroj č. 2: Tam by sednul granát jak prdel na prkýnko! 100 let staré židovské kosti nemohu mít větší práva než živé české děti. Židozednářské klany ovládají dění ve světě, lidé, bděte! Žid nekrade a nelže, jen když je mrtvý! Jak to, že v ČR vede divadlo smradlavý židácký prase Michálek??